CHVÍLE

tříštění zrcadla
naplňující prázdno chrámu

MÍSTO

vzniká vložením energie, náboje, který tvoří silové pole, jež příchozí vtahuje (nebo odpuzuje),
je „zhmotněním“ výzvy, která vede k překonání distance a ke vstupu do otevírajícího se prostoru,
hmotného, ale zároveň i prostoru mysli a prostoru duchovního. Takové „místo-výzva“ nabývá pravého smyslu teprve akcí,
obřadem postaveným na událostech, v němž jednají namísto jazyka gesta, vztahy a činy. Je naplněné teprve přímou účastí,
protože tu jde vždy spíš o sdílení než o sdělování.
Takové „místo-výzva“ nabývá pravého smyslu teprve akcí, obřadem postaveným na událostech,
v němž jednají namísto jazyka gesta, vztahy a činy. Je naplněné teprve přímou účastí,
protože tu jde vždy spíš o sdílení než o sdělování.

PŘEDSTAVOVÁNÍ

jako vztahování k úrovni „za horizontem“
vyžaduje intuitivní jistotu zásahu:
„v pravý čas na pravém místě pravý čin“
náležitost k situaci a účinnost volby znamená:
„Být odpovědně v každé chvíli“

AKT

jako hledání cesty z klamu
o smyslu skutečnosti,
by měl být směřováním k lidskosti,
kde intersubjektivita
jako jev eticko-estetický
je polem pro vztah k metafyzickému.

UDÁLOST

náš život v pravém slova smyslu zakládá,
vzniká v pocitu pomíjivosti,
doprovázeném dobrodružstvím přeměny,
radostí ze hry a údivem z náhod.
Artefakty přestávají být zastaveními,
začínají žít v čase jako otevřené procesy
v nichž jde o přechody jednoho v druhé,
v nepředmětnosti.

PŘEDSTAVENÍ

staví na pozornosti k formování pole
v inertním mezi-prostoru (prázdnu)
a mezi-čase (tichu);
- vytvoření klimatu podmiňuje indukci

PERFORMANCE

ne-komunikativní v jazykovém smyslu,
zaujímá místo ještě před jazykem
- je pojetím bytí
- je uměním postoje

HRANÍ

jinými slovy - beze slov
on-to-logickými doteky
toho - (co se mění a trvá)

ŠKOLA POZORNOSTI

dialektický koncept sebe-vzdělávání
v umění jako praxi humanistických proměn
postuluje hodnoty v dialogu spolu-práce
pozornost - jako mezioborový princip tvorby
otevřenost - jako potenci přijímání i dávání
soustředěnost - jako způsob sebe-poznávání (vnitřního i sebe-nalézání vně)

ZÁPADO-VÝCHODNÍ PROJEKT

definuje UMĚNÍ / ART
pomocí archaické formy slovesa BÝT
ve frázi THOU ART = TY JSI
ze staroanglického ART
germánského základu AR-
dříve OR- původu keltského
- společné Evropské tradice.

SHUN DISCIPLÍNA

je založena na principu „MA“ = MEZI klíčovém japonském pojmu pro porozumění napětí v prožitku tvůrčí události.
„To mezi“ je esenciálně neměřitelnou podstatou intervalu,
vztahuje se k situaci, je účinné v události, přísluší jak mezi-času, tak mezi-prostoru.
A je také duchovní „topos“ pro subjekt a objekt v jejich vzájemném společenství
- je uspořádáním intersubjektivity které zakládá dialogické napětí.
Jako původní situace tvorby, z níž pramení energie improvizace, je jak dynamickým vztahem,
tak samotným zdrojem uskutečnění tvůrčí akce a objevování nového bytí.

TRH PROJEKT

deklaruje (podle Martina Bubera):
„Veškeré pravé žití je setkávání.
Setkávání nenáleží času a prostoru,
ale prostor a čas náleží setkávání.“

ČERNÝ TRH

sou-činnost – evropská idea
zvolený vztah přes kulturní hranice
nechová se jako skupina, ani vlastnictví
je podmínečnou událostí – žádné scénáře, žádné příběhy
má umělce k přítomnosti – individuality se v dialogu odevzdávají
tvoří soustředěné spolu-bytí
jako analogický model sociálního po-rozumění
z principu že vše je možné
založený na zkoumající pozornosti
je uměním v životě

OTEVŘENÝ DIALOG & SITUACE

paralelní kultura v síti & politická aktivita